Jako malá jsem jezdila na různé letní tábory. Stanové s oddílem Práčat i všelijaké podnikové. Přiznám se, že jsem je neměla moc ráda. S mojí introvertní povahou byly pro mne některé dětské hry velkou výzvou, kterou jsem jen těžko překonávala. Přesto jsem si už tenkrát říkala, že až jednou budu starší, pojedu na tábor jako praktikant nebo jako vedoucí.
A zatímco já jsem si dodnes toto své přání nesplnila, moje obě děti (Jirka a Štěpánka) si rovnou s partou kamarádů založili svůj vlastní tábor, který minulý rok přivítal své první nadšené děti. Moc jsem jim fandila a s lehkou nervozitou sledovala, jak se jim v jejich záměru daří. A když jsem po skončení tábora prohlížela velké množství fotek, které stihli na táboře pořídit, byla jsem na ně pyšná. Já to těm dětem záviděla – zážitky, spaní ve stanu, výlety na kole, společné hry, večerní opékání buřtů, nová kamarádství … prostě všechno.
Pokud chcete, aby vaše děti měly krásné letní chvíle mezi kamarády v přírodě (bez elektroniky a mobilu), aby se naučily nové dovednosti, byly čtrnáct dnů v úplně jiném světě, zažily radost, únavu, překonávání sebe sama … pošlete je na AKATAM.
Napsat komentář